Vandr do Brna za Třemi králi #leden 25

Julie: Jela bys na tříkrálovej koncert do Brna?
Jitka: No a co to pojmout jako vandr, vyrazíme už v sobotu!:-)

 Suma sumárum:
– krásný počasí, v noci pod nulou, přes den bez větru a čerstvý prašan
– po cestě ani noha, „jen“ Tříkráloví koledníčci
– spaní v romantickým Zámeckým mlýně
– cesta zpátky do Prahy alá film Kalamita
– celkem 36 kiláků (plus 4 další po Brně)
Trasa: Kněžná – Pernštějn – Lomnice – Tišnov

Bylo to naše obou dvou poprvé ve Věžné, poprvé na hradě Pernštejn, poprvé v Lomnici a Jitky poprvé na Tříkrálovém koncertu 😊.

Sobota

Z Prahy jsme vyrazily se zpožděním, ujel nám ranní vlak o pouhé dvě minuty 😂 z Libně kvůli pomale jedoucímu řidiči Boltu, který bral ohled na namrzlé silnice a bylo nám tak jasný, že do Lomnice nedojdeme za světla. No tak co už, budeme si svítit čelovkou a mobilem na cestu. Z Libně jsme dojely do Věžné a nebe bylo bez mráčku. Sotva jsme ušly pár set metrů, už jsme slyšely zpívat koledu a nemohlo to být víc příznačné, vždyť jsme vandrovaly na nedělní večerní 👑👑👑koncert do Brna:-)

Cestu zase naplánovala a trasu hlídala a cestou dávala výklad o značkách Jitka, „nachytřená“ z knížky o turistických značkách 👌. „Věděla jsi, že hlavní cesty jsou značený červeně a modře? a ty menší žlutě a zeleně? Chápeš, jak je ten náš českej systém propracovanej?“ Každý vandr zasvětíme nějakému tématu, ke kterému se vracíme i několikrát za den a tentokrát to byl klub turistů, turistické značky, obdiv k dobrovolníkům, kteří značky obnovují a hledají nové cesty. „To pravidlo barevnýho rozlišení hlavních a menších cest je prostě součástí propracovaného a léta dodržovanýho systému“.

Cesta k hradu Pernštejn byla do kopce a pro kamzíky, sníh klouzal, takže hůlky se rozhodně hodily. Čekal nás krásný výhled na hrad, kde se natáčel film Nosferatu, součanská novinka v kinech (ano, klasický příběh o upírovi a nafilmovaný taky dost klasicky ve smyslu až černobílé kamery).

Směřovaly jsme do Lomnice, kde Jitka rezervovala prý moc hezký ubytování. Jen si nebyla jistá, jestli tam večer vaří, jídla jsme s sebou moc neměly. I když se už dny malinko prodlužují teď v lednu, pořád se stmívá brzy a v šest už byla tma. Ani od sněhu nebylo větší světlo na cestu a tak došlo na čelovku i mobil a poslední 4 kilometry jsme šly za tmy až jsme došly do krásnýho mlejna, kde bylo dobré jídlo i pití a velký krb a v pokoji postele jak u babičky před sto lety. Vřele doporučujeme Zámecký mlýn v Lomnici, krásně tu je určitě v každém ročním období. Ocenily jsme, že každý pokoj pro hosty je zařízený v jiném architektonickém stylu a o jeho době si můžete přečíst přímo na dveřích od pokoje. Je to velmi důvtipná propagace původních významných brněnských architektů. 👍

Neděle

Po bezvadné snídani v penziónu z vlastních zásob jsme se došly ještě podívat na náměstí v Lomnici a na Kostel Navštívení Panny Marie a odtud vyrazily po křížové cestě do Tišnova. Cestou jsme zase potkaly jen koledníčky a mnoho již požehnaných domů a sněžit nám vydrželo až do Tišnova.

Jedna zastávka po cestě, druhá až v Tišnově na nádraží, kde je bezvadná hospoda Patro, kde jsme si daly teplý oběd a na toaletách se převlékly za pěkné holky a odtud už hurá vlakem do Brna. Za kolegy z Prahy i z Brna, kteří koncert připravují a je to práce veliká a za koledníky, kterých byl plný sál a pro které je tento tradiční Tříkrálový koncert. Je poděkováním za jejich práci.

Koncert byl skvělý, atmosféra bezvadná, velké gratulace organizátorům – diecézní Charitě Brno 👏👏👏👏👏. Michal Horák, který složil písničku pro Tříkrálovou sbírku, jakož i další interpreti Chantal Poullain, Tereza Maškova kapela O5 a Radeček to rozjeli na pódiu ohromně a nadšení byli zjevně i diváci u televize, kteří darovali do sbírky krásných 2,7 miliónů korun.

Cesta domů z Brna do Prahy alá Kalamita nastala proto, že kvůli námraze na troleji měl vlak nejprve zpoždění přes půl hodiny, a po cestě jsme museli dokonce přestoupit do druhé lokomotivy, prý staršího typu, ale bytelnější, která zvládne překonat námrazu na kolejích. Naše celá Charitní parta obsadila jídelní vůz, do Prahy jsme dorazili ve dvě ráno. Nejstatečnější byly všechny mrňata, který celou cestu a čekání na druhý vlak a stěhování do něj spokojeně prospaly😮 .