Paříž – nazdařbůh, jen splynout s Pařížany

suma sumárum: 4 dny v Paříži✈
v průměru denně nachozeno 22 km, další přesuny metrem
– Aparthotel Adagio La Defense Puteaux (na bookingu, vyberete si podle vašeho rozpočtu a preference místa)
+ mraky zážitků :-), žádné fronty na atrakce

Doporučujeme:
– kupovat si jídlo v obchodě
– teplou snídani si dopřát – v hotelu nebo v kavárně
– po zbytek dne vystačíte s ořechy, kvalitním sýrem, chlebem, zeleninou, fíky vodou a vínem – my ženy tedy určitě!

I pracovní cesta se dá využít jako příležitost pro nové nepracovní zážitky. Proto si plánujeme příjezd o víkend dřív před pracovními povinnostmi v týdnu. Obě jsme již měly příležitost Paříž navštívit, i opakovaně, takže na „turistickém seznamu“ máme již dávno odškrtnuté všechny „must see“ pařížské pamětihodnosti. Ale co vám asi žádný průvodce neporadí, je jen se tak nazdařbůh toulat ulicemi města a nasávat atmosféru, pozorovat lidi, povídat si o nich, sledovat šrumec cizího města, a nenechat se zlákat restauracemi, které za oběd na oplátku pouští žilou (finanční) :-). Stačí sýr, ořechy a …jasně… francouzská bageta, a plácek na trávě v parku. „A víno ne?“. „Jasně že jo!:-)“

Přílet
Let byl bezvadný, pohodový a autobusem jsme se svezly k nejbližšímu metru, kterým jsme dojely do naší cílové destinace – La Défense. Je to byznysová zóna, plná skleněných kancelářských budov, pár minut metrem od centra, kde se vyplatí najít si ubytování. Je tam bezpečno a klid, ceny ubytování o dost levnější než v centru. My jsme dokonce bydlely v ulici, která s přimhouřením jednoho oka připomínala ulici podobnou těm v La Provance. Nízké starší budovy, spousta květin, obchod s potravinami na rohu.

Doporučujeme: hotel Aparthotel Adagio La Defense Puteaux

V Paříží první den

Posnídaly jsme na hotelu skvělá volská oka, protože když jsme zjistily, že máme pokoj s malým kuchyňským koutem a prodejnu potravin na rohu ulice, kmitaly jsme si nakoupit po ubytování vajíčka. Milujeme vajíčka k snídani a francouzské sýry. Naše volba pro první den v Paříži byla jasná, jedeme na Champs-Élysées :-). Od hotelu k metru zastávky La Defénse to máme pěšky půl kilometru, „hezkej půl kiláček co?“, „to teda, to se počítá.“
U vítězného oblouku si sedáme na lavičku v deset hodin dopoledne, dokonalý čas. Nikde nejsou turisti, ty se začínají vyrojovat v houfech kolem jedenácté, my do té doby sledujeme ještě klidnou Paříž a pozorujeme šrumec na kruhovém objezdu kolem oblouku a obdivujeme řidiče, kteří jezdí po široké silnici v nevyznačených pruzích, kteří se orientují zjevně díky klaksonu pouze, avšak který využívají hojně a s nadšením. A nenabourají!
Po jedenácté, kdy už je turistů kolem nás přespříliš, dojíždějí autobusy a hrnou se k nám, se zvedáme a jdeme doslova za nosem. Ne podle mapy, ale jak se nám chce a kam nás ulice vedou. Když ucítíme hlad, dokoupíme sýry, ořechy a chleba a poprvé hledáme na mapě konkrétní cíl – zelenou plochu. „Zelená je park, takže piknik“.
Prochodily jsme, myslíme si, celou Paříž, minuly dlouhou frontu čekajících zájemců o Louvre, poznaly hezké parky, ušly jsme nějakých 22 kilometrů a těšily se na večeři – obložené talíře na lehátkách v hotelovém mezi bloku. „Paříž je sen.“
p.s. když už jsme v Paříži, tak musíme nakupovat:-), módu:-)
p.p.s. Paříž jsme ani náhodou neprochodily celou, ale ještě na to máme dva další dny

Květinová Paříž

Stačí vyzdobit balkony i francouzská okna květinami a hned se město promění v květinový ráj. Nikoli jen pravá zeleň, ale i ta u umělá zdobí všechna okna a zahrádky a nespíš tahle vášeň pro zdobnost květinovou a pestrou vznikla nejpozději za Ludvíka, ale možná že ještě dříve. Francouzi to milují, Paříž je tím velmi unikátní a stačí tak málo, vlastně hodně 🌸🏵🌹.

Pikniky

Pokud v malém báglíku unesete dobroty, které jsou výživné, nerozmačkají se po cestě, jste vybavení skleničkami, ubrousky na ruce a pitím, není důvod se zašívat v restauracích na oběd nebo na večeři, protože co je na Paříži mimořádně krásné, jsou její parky, kterých je v tomhle městě a v jeho centru hodně. Nejsou rozlehlé, ale plné stromů, uzavřené plotem a čisté a bezpečné, plné místních lidí i turistů, kteří polehávají, posedávají na trávě nebo lavičkách a piknikují.
🍀Doporučujeme parky:
Jardin de Tuileries, Parc Monceau, Saint-Jacques Tower, Place des Invalides, a v závěru procházku Boloňským lesíkem. A nebo jen nábřeží Seiny, kde najdete útulné chodníky s lavičkami.
p.s. Druhý den našlapáno krásných 25 kilometrů 🙂
p.p.s. Určitě ale nevynechejte kavárny, protože splynout s Pařížany znamená i to, sednout si do kavárny, objednat si malé kafe a nekonečně dlouhou, tedy jak dlouho se vám chce, sledovat cvrkot kolem. A že je co sledovat. Tady v Paříži ještě v roce 2023 si čtou Pařížané u kávy papírové noviny, jak nostalgické. Žádný telefony v ruce.

Stravování

Je to pravda, že na jídle se dá ušetřit hodně, ale ne s podmínkou šidit se. Nás sezení v restauracích vážně nebaví, považujeme to za aktivitu, která leze do peněz, a taky nám to v případě, že je venku hezky a teplo a dlouho vidět a to v červnu v Paříži roku 2023 bylo, přišlo dost omezující. Paříž je město hezkých parků zvoucích k piknikům a ty jsme si užily maximálně. Naše stravování: večeřely jsme dlouho do noci na dvorku našeho hotelu, snídaly vlastnoručně usmažená vajíčka v pokoji s kuchyňským koutem a ač bez balkonu, s francouzským oknem a prima dvorkem a obědvaly jsme tradičně v parcích.

Splynulé s Pařížany

Viděno očima turisty, Pařížané si umějí užívat. Mladí, starší, staří chodí do ulic, jedí u malinkých a tolik typických stolečků v restauracích, sedí nejraději na venkovních zahrádkách restaurací a vůbec jim nevadí, že jim kolem jdoucí mohou sáhnout do talíře, kdyby chtěli, jak blízko a natěsno kolem nich procházejí, mluví u jídla a vůbec nespěchají, sedají si do trávy a na lavičky, vytahují z tašek jídlo a připíjejí si vínem, jsou kontaktní, jsou uvolnění, když sedí sami, pozorují se záviděníhodnou zvědavostí okolí a lidi kolem sebe, vystavují tváře slunci, ostentativně čtou papírové noviny, je to nakažlivé a nám velmi sympatické. Pořád chodíme, zastavíme se na kafe, někdy dražší, jindy za 3 eura a zase chodíme za nosem. Máme dojem, že jsme prošly celou celou Paříž, ale víme, že ne:-).

Pařížské metro

Je bezpečné, levné, čisté, každá stanice je jinak vyzdobená podle místa umístění.

Kde vznikl kabaret? V Paříži

Paříž je město šantánů a kabaretů a nelze nenavštívit Crazy Horse anebo Moulin Rouge. Mix skvělého tance, hry se světlem, černého divadla, výborné muziky, atmosféry prostoru, kde se kabaret provozuje už od roku 1911 a vynikajícího šampaňského je zážitek. Upřímně, žádné výčitky za dražší lístek jsme neměly, hóoodně jsme ušetřily na jídle a to jsme si už vysvětlily, že jsme se nešidily, naopak, jedly jsme co máme rády a je zdravé ještě k tomu. Nestály jsme fronty na Louvre a Eiffel věž, nestály jsme ani frontu do Crazy Horse, ale spočítaly jsme si, že vstupenka v hodnotě 135 euro nám za to stojí a my přece splýváme s Pařížany 🙂

Au revoir roztančená Paříži

Poslední večer a nostalgie – chodily jsme celý den a kochaly se sledováním Pařížanů tancujících tango před divadlem Comédie France na Rue de Rechaliere, večer jsme stihly posedět v parku Jardin de Tuileries, odkud nás vyhnal až hlídač, který musel, protože park se pro veřejnost zavírá v deset hodin večer. Ani jednou jsme se v Paříži nebály, taky jsme nechodily do žádných no go zón, ale přesto, pohybovaly jsme se jen pěšky, cestovaly ráno od hotelu a večer zpátky metrem, byly jsme dvě ženský a cítily jsme se bezpečně. Paříž doporučujeme prochodit, bez průvodců a sami. Prostě jen tak, na zdařbůh:-)