Svatojakubská cesta z Prahy do Všerub #pomušlích a na etapy

Na pokračování…….cesta zahájena v únoru 25
Suma sumárum:
Trasa je dlouhá celkem 209 km (podle ofiko zdrojů, ale prodloužit nebo zkrátit si jí lze……my dáváme přednost když už, tomu prodloužení, vždycky :-))
Lze jí rozdělit na etapy libovolně podle časových možností – to je skvělé 👍
Obsah – jednotlivé etapy po dnech
Tuhle trasu si můžete „odstartovat“ kdykoliv v roce a to je asi ta největší výhoda a vlastně přidaná hodnota, že si jí lze rozdělit na etapy a rozfázovat v průběhu roku tak, aby člověk zažil při jejím „zdolávání“ všechna roční období, všechny druhy počasí a všechny denní časy. Slovo zdolávání je třeba vážně dát do uvozovek:-), tohle není trasa se složitým a náročným terénem ale je to mimořádně zážitková cesta po mušlích a umožňující poznat krásná místa v té naší přepěkné zemi❤️. A ještě jsme tomu daly (Julie a Markéta a Šotek) další rozměr: kdokoliv se k nám může na kteroukoliv další etapu přidat – takže je to taková vztahová rozvojovka 🙂
Trasa – etapy – Svatojakubská cesta do Všerub
- etapa – z Prahy do Zbraslavi
- etapa – ze Zbraslavi do Černošic
- etapa – z Černošic do Dobříše
- etapa – z Dobříše do Příbrami
1. etapa z Prahy do Zbraslavi (hezkých dvacet kilometrů)
(Únor 2025) Přihodilo se to v Malé Štupartské, když jsme si zapózovaly před bazilikou na fotku a uviděly na protější zdi mušli. Tak příhodně jsme začaly tuhle Všerubskou trasu Svatojakubské cesty a ten den cestou na Zbraslav jsme už žádnou další mušli neviděly
.
Je ještě zima, a protože jsme to podcenily s oblečením, musíme udržet svižné tempo po celou dobu. I tak velké NADŠENÍ. Začátek trasy je u kostela svatého Jakuba Většího na starém městě. A pro dnešek jsme se rozhodly dojít na Zbraslav ke kostelu Jakuba Staršího. Stmívá se ještě brzy a čelovky nemáme.
od Jakuba k Jakubovi


Jednak je zima, potom taky sobota a do toho ještě má Praha jarňáky, takže ani noha na náplavce, po stezce přes Modřany, která je jinak přeplněná cyklisty, vlastně i Zbraslav byla celá zalezlá, prostě bonus pro nás, zažít Prahu jinak
Není čas se kdykoliv v průběhu roku procházet podél Vltavy, a tohle je mimořádně dobrá příležitost. Klidnou až ospalou Prahou takhle v sobotu po ránu procházíme náplavkou kolem Vyšehradu do Modřan dost oblíbenou a v teplém počasí mimořádně frekventovanou cyklostezkou, teď aby cyklistu jeden pohledal – hurá :-). Nic proti cyklistům, ale jít si v klidu a sám je v jinak hodně lidu plné Praze pěkný zážitek a díky tomu máme z cesty mimořádný prožitek.




Přes staré Modřany a pořád kolem Vltavy a se sluníčkem za mraky dojdeme do krásné Zbraslavi.




Cesta k Jakubovi, do cíle pro dnešní den vede skrz starou část Zbraslavi, a my objevujeme například Ottovu vilu – další pro nás nový objev :-).

Ze Zbraslavi frčíme autobusem do Prahy, ještě nejsou tak dlouhé dny a přes den se ani trochu neoteplí, takže dál už nedojdeme a do Všerub nám zbývá nějakých 190 kilometrů :-). Další den pošlapeme ze Zbraslavi do Černošic.
zpět na obsah
2. etapa ze Zbraslavi do Černošic
(Únor 2025) Víc času nemáme, našly jsme jen volnou sobotu a to ještě ráno chceme stihnout spinning, takže reálně vyrážíme ze Zbraslavi v poledne. Dáme si tam na náměstí parádní obídek a pokračujeme do Všerub. Dneska dojdeme do Černošic, to víme že dáme za světla. I když to na fotkách tak nevypadá, nám i ten den vysvitlo sluníčko a dokonce jsme objevily patník :-), radost veliká.






Cesta vede dál přes Cukrák , skutečně monstrózní vysílač, který, světě div se, nepůsobí z blízka zase tak moc obludně a příroda kolem je pěkná. Pokračujeme do Jíloviště, po naprosto dokonale značených cestách, kde je asi nejhezčí cukrárna u Stáni, jakou jsme viděly. Neodoláme. Doporučujeme tuhle skvostnou cukrárnu nejen pro lahůdky, které tady prodávají, ale i pro atmosféru, která je mimořádná.





Zbývá nám dojít do Všenor, do kterých vede cesta po velmi fotogenickém mostě. Projdeme je celé a dojdeme do cíle, na nádraží v Černošicích už za tmy. Tady končíme a přesouváme se vlakem na Smícháč. Příští etapa povede z Černošic Do Dobříše.



3. etapa z Černošic do Dobříše (29 kilometrů)
(Březen 2025) Přidává se k nám Magda a Šotek👍. Z Prahy se přesuneme vlakem zpátky do Černošic a vydáváme se směrem Skalka, na poutní místo. Je krásně, i když brzy ráno je ještě jinovatka a jen stupeň nad nulou, ale svítí🌞.




Všechny jsme poprvé navštívily poutní místo Skalka, které je mimořádně pěkné a jen kousek od Mníšku pod Brdy. Je zde rozlehlý barokní areál s kostelíkem Sv. Máří Magdaleny, klášterem a celou křížovou cestou s možností si na odpočívadle i koupit a opéct buřty a kochat se u rybníčku s vrbou. Velmi doporučujeme tohle místo navštívit.



Šotek dal našemu dnešnímu putování nový rozměr. Podivujeme se, že šlape s námi tak statečně, známky únavy na něm nejsou skoro vůbec patrné, přeci jen, není už nejmladší, ale je spokojený a my taky!😊No a přesně na začátku cesty, která pokračuje od Skalky do Kytína, objevíme krásný patník s keramickou Svatojakubskou mušlí. Ten nechcete minout (úvodní foto tohoto příspěvku)
Pokračujeme do Kytína, kde si plánujeme další zastávku. Že je Kytín tak pěkný, jsme netušily. Jednak je tu parádní pivovar Kytín , který doporučujeme (skvělá kuchyně, moc vstřícná obsluha, dobré pivo podle Markéty), potom výstava Kytínských soch, schránka pro poutníky a studánka.



A teď rovnou do Dobříše, cestami přírodními, na kterých se míjíme s cyklisty a pár pejskaři. Krásně nám vyšlo počasí, zase jsme poznaly nová místa a shodly se, že je prostě rozdíl profrčet to na kole nebo projít pěšky. Další etapa nás povede z Dobříše do Příbrami a Šotek se osvědčil a půjde zase s námi 🦮.

4. etapa z Dobříše do Příbrami … a na Svatou Horu
Každá etapa zdá se být hezčí a záživnější, ale pravda to není. Každá etapa je výjimečná a spíše se stupňuje naše radost z objevování nových míst a jsme víc natěšené na další putování. Ale, Příbram slibuje velký zážitek:-), Svatou Horu, takže bude tenhle den asi přeci jen trochu „jiný“.
Zase se sejdeme na Smícháči a dojedeme autobusem Do Dobříše, kde si nejprve naproti Husovu parku nad synagogou dáme kafe ve vynikající kavárně Tady a teď se vydáme se na cestu.



Pár kroků nad kavárnou sejdeme ze silnice a jdeme polní cestou. Poměrně brzy vcházíme na lesní cestu a nestačíme se divit. Ne pomalu, máme svoje svižné tempo, ale jistě jdeme směrem k parku Hřebeny a jsme v úžasu nad vším – to totiž dovede les 🌲.





Plynule přejdeme do přírodnímu parku Hřebeny, který je plný bříz a mechu a nepotkáme tady ani cyklistu ani nikoho jiného a před Pičínem si dáme pauzu a svařáka a svačinu pro Šotka. Počasí se pořád drží a je pod mrakem, ale bez deště.


Počasí nebylo nic moc, pod mrakem celý den, ale od Pičína to opravdu stálo za „pičín“, prostě lilo a lilo a lilo. Avšak!, my opět našly patník s mušlí a zatím to vychází přesně tak, že co etapa, to patník 🙂
Po několika kilometrech putování v dešti po silnici a Šoteček promoklej ani necek jsme došly před Bříbram a objevily patník a potom prošly kolem mimořádně zajímavého hřbitova, kde všechny náhrobní kameny byly v černé barvě a došly jsme do Příbrami, kde jsme se správně porozhlédly po kavárně a zvolily tu NEJ.





Mimořádně příjemné setkání blízkého druhu v kavárně a cukrárně a lahůdkárně – vše v jednom U Juráška



Po prvotřídním občerstvení už nám zbývá vyjít kopec ke Svaté Hoře a jakoby těch WOW nebylo už pro tenhle den dost 🙂 míjíme strom, který je prý 400 let starý, dub svátého Václava.



Příchod na Svatou Horu byl impozantní – mělo to ohromně surrealistický charakter:-).
– Nikde nikdo!
– Pod mrakem a déšť!
– Cedule u chodu s připomínkou, že je Jubilejní rok.
– Růžová pláštěnka Markéty, kterou měla i do cesty do Compostely v roce 2023





Krásná Svatá Hora






Opouštíme Svatou Horu, osamoceni (Julie, Markéta, Šotek) stále v dešti a už jen zbývá několik set metrů sejít z kopce na autobusovou zastávku, odkud se svezeme zpátky do Prahy na Smíchovské nádraží. Byl to mimořádně zážitkový den!. Surrealistický na maximum. Třešnička na dortu? Socha úředníka naproti autobusové zastávce 👌. Závěrem musíme konstatovat, že tahle etapa byla mimořádně zdařilá a doslova našlapaná zážitky a vjemy a přeci jen asi připustíme, že není etapa jako etapa téhle Svatojakubské cesty, ale každá je krásná a pokaždé něčím výjimečná, přes to nejede vlak:-)!
P.S. Na ceduli na soše úředníka je napsáno: Neporazitelnému úředníkovi



